Netopýři (Microchiroptera; dříve česky nedopíři[2]) jsou podřád savců z řádu letouni.

Nejvýznamnějším znakem netopýrů jsou křídla vyvinuvší se z předních končetin. Díky nim jsou netopýři (a druhý podřád letounů, kaloni) jedinými savci, kteří dokážou létat – létající veverky, vakoveverky a plachtící kuskusovití mohou pouze klouzat na omezenou vzdálenost. Vynikají akrobatickým letem o rychlosti 20–50 km/h. Netopýři se vyvinuli přibližně před 60 miliony let z primitivních hmyzožravců, předchůdců dnešních ježků a rejsků. Netopýři vidí černobíle.

Vznik a vývoj nejstarších zástupců netopýrů v období paleogénu patří stále k velkým záhadám paleontologie obratlovců.[4] Nejstaršími fosiliemi této skupiny jsou fragmenty kostí, objevené v některých místech světa (USA, Francie, Austrálie, Indie), a pocházející z období eocénu (stáří 52 až 48 milionů let). Vývoj pozoruhodných anatomických a fyziologických adaptací, jako je aktivní let a echolokace, však stále zůstává nevyřešenou hádankou.

Dalšími znaky netopýrů, které je odlišují od kaloňů, jsou:

• echolokace – schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů zvuku u jejich pískotu od předmětů (především kořisti) – podobně funguje sonar. Nejnižší frekvenci má netopýr pestrý, okolo 20 kHz a naopak nejvyšší frekvenci má vrápenec malý až kolem 110 kHz.[6]
• chybějící dráp na druhém prstu přední končetiny
• jejich uši netvoří uzavřený kruh
• mají ostré zuby, zejména stoličky
• dosahují menších rozměrů
• stehenní kosti netopýra jsou tak tenké, že většina netopýrů neumí chodit

Všechny druhy netopýrů žijících v Česku (a blízce příbuzných vrápenců) jsou chráněné, některé až kriticky ohrožené. Příčinou je:

• Úbytek stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, používání pesticidů a herbicidů, jež je systematicky otravují.
• Vyrušování při zimování.

Netopýrům můžeme pomoci i na vlastní zahradě, za což se odvděčí likvidací přemnoženého hmyzu. Důležité je:

• Nepoužívat chemikálie.
• Pokud se letní kolonie usadí na půdě či ve stodole, ponechat jí stále volný průlet ven i dovnitř.
• Vyvěšovat netopýří budky čili netopýrovníky.[8]
• Při zateplování či rekonstrukci budovy netopýrům neublížit. Řešení je jednoduché, návod i mnohé příklady lze nalézt např. na http://www.sousednetopyr.cz/ Pokud netopýry objevíme při rekonstrukci domu, lze pro odbornou pomoc zatelefonovat na netopýří linku (737 121 672). V Praze provozuje záchrannou sos netopýří linku ZO ČSOP Nyctalus (731 523 599, www.nyctalus.cz), po celé republice pomohou i záchranné stanice (www.zvirevnouzi.cz).[9] [10]
• Noc mezi 26. a 27. srpnem se od roku 1997 slaví jako Evropská noc pro netopýry. Jejím cílem je jednak informovat laickou veřejnost o důležitosti netopýrů v přírodě a rovněž vyvrátit rozmanité mýty a předsudky, které o těchto tvorech ve společnosti kolují.