Rododendrony a azalky byly poprvé popsány v roce 1754 švédským přírodovědcem Carlem Linéem jako dva odlišné rody. Po podrobnějším zkoumání se však přišlo na to, že mají tolik významných společných znaků, že byly zpět sloučeny do rodu Rhododendron – botanické jméno vzniklo spojením dvou řeckých slov – „rhodos“, což znamená růžový a „dendron“ neboli strom. Jako rododendrony jsou označovány druhy stálezelené s kožovitými listy, které vytrvávají na keřích i v mrazivém zimním období. Azalkám naopak listy opadávají, zdobí je ale v průběhu roku hned dvěma barvami – na jaře svěží světlou zelení a před opadem odstíny od oranžové do červené. Rododendrony patří do čeledi vřesovcovitých a rostou na humózních kyselých půdách téměř po celé zeměkouli ve velkých nadmořských výškách. V Evropě se vyskytují většinou zakrslí zástupci rostoucí původně ve vysokých horách. Víte, že některé druhy jsou vnímány jako invazivní rostlina, která se rozšiřuje v zalesněných oblastech a nahrazuje přirozený podrost? Pěnišník je zodpovědný za zničení mnoha přirozených stanovišť a půdy například na Britských ostrovech.

Vydáte-li se na jaře chodníčkem po pravé straně, ocitnete se na okamžik uprostřed záplavy zářivých barev a omamných vůní.